Dají bruselští někdy pokoj?

Zpráva z tisku: Evropská komise chce omezit využívání služebních aut, která podle ní výrazně přispívají ke znečištění ovzduší.

Členské státy EU by proto měly upravit například pravidla, podle nichž mohou zaměstnanci jezdit firemními auty i ze soukromých důvodů. Brusel členské země také vybídl k tomu, aby ve svých městech více zaváděly nízkoemisní zóny. To jsou oblasti, do kterých nesmí vjíždět auta, která způsobují větší znečištění.

Bruselským vadí automobily už poměrně dlouho. Prvou normu Euro I zavedli už v r. 1992, tu poslední, Euro VI v r. 2014. Emisní norma Euro je závazná norma EU stanovující limitní hodnoty škodlivin ve výfukových exhalacích benzinových a naftových motorů pro motorová vozidla v závislosti hmotnosti škodliviny na ujeté vzdálenosti. Normy stanoví limity oxidu uhelnatého (CO), uhlovodíků (HC), oxidů dusíku (NOx) a pevných částic (PM); nezabývají se oxidem uhličitým ani sirnými sloučeninami. Norma je vydávána v postupně se zpřísňujících číslovaných verzích, zhruba lze říci, že každá verze zpřísňuje na jednu polovinu limity některé látky oproti původní normě. Důsledkem mají být auta, která produkují méně zplodin. Potud tedy fajn, budeme mít čistší vzduch. Ovšem na druhou stranu vydávají nařízení, jaká zařízení auta musí mít, čím musí být vybavena a tím zvyšují hmotnost aut. Ovšem těm zeleným bruselským neomarxistům nedochází, že k tomu, aby se auto pohybovalo, nutně potřebuje nějakou energii.

A tak ačkoliv již od r. 1992 platí normy Euro, tak zpráva Evropské agentury pro životní prostředí „Kvalita ovzduší v Evropě“, uvádí, téměř třetina obyvatel evropských měst vystavena nadměrné koncentraci prašných částic - PM. Zpráva odhaduje, že v roce 2010 bylo 21 % městského obyvatelstva vystaveno vyšší úrovni koncentrace PM10, než je nejpřísnější denní limit EU stanovený pro ochranu zdraví. Až 30 % městského obyvatelstva bylo vystaveno koncentraci jemných prašných částic PM2,5, která přesahovala roční limity EU. Zkušenosti z evropských měst ze zavedení nízkoemisních zón ukazují, že hodnoty kvalita ovzduší se nikterak nezlepšuje, ačkoliv prvá norma Euro platí již od r. 1992 a auta splňující tuto normou do většiny takových zón ani nesmí. Tedy nákup nízkoemisní známky je jenom opatření, které je skrytým zdaněním.

To ovšem nestačí a tak bruselské hlavy pomazané vymyslely další zlepšovák. Aby mohla být splněna norma Euro 6, musí být u aut s dieselovými motory systém se vstřikováním močoviny (AdBlue), žádný jiný systém totiž neumí oxidy dusíku proměnit na neškodný dusík (N2) a vodní páru H2O. Platí totiž, že čím méně paliva do válce dáte (nařízení snižování spotřeby přeci), tím víc molekul kyslíku nenajde svůj uhlík a spojí se s dusíkem. Výrobce musí zajistit, aby s vozem po vyčerpání zásoby AdBlue, nešlo dále pokračovat v jízdě. Třeba nainstalovat systém, jenž zamkne palivovou nádrž, nebude možné natankovat naftu a vůz se zastaví pro nedostatek paliva. Je tedy sprostě zablokován a neodvezete ani dítě na pohotovost, nedojedete ani k pumpě, či do servisu. Navíc močovina při poměrně nízkých teplotách, mínus 11 stupňů celsia, zamrzá, Tedy další nápor na spotřebu energie z baterie, to znamená větší a těží baterie, tedy větší spotřeba.

A upravit pravidla, podle nichž mohou zaměstnanci jezdit firemními auty i ze soukromých důvodů? Proč? Aby se po silnicích mohli prohánět pouze mocipáni podobně jako v KLDR?

Auto, které by technicky vzato jet mohlo, ale nejede, představuje zřejmě cíl EU.

Autor je členem Svobodných