Proč EU oslavuje Marxe

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přijel na slavnostní odhalení sochy Karla Marxe. Sochu, kterou mimochodem dodal režim komunistické Číny, k  200. výročí narození Marxe.

Na projevu při odhalení sochy v Trevíru, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se Karla Marxe zastával s tím, že za pozdější zneužití jeho učení následovníky kteří použili hodnoty které formuloval, a slova, která k popisu těchto hodnot nalezl, jako zbraně proti jiným, nelze povolávat k zodpovědnosti Karla Marxe. Je to skutečně silná formulace, protože to byl právě Marx, kdo napsal: “Buržoazní rodina ovšem zanikne spolu s tímto svým doplňkem a obojí zmizí se zánikem kapitálu. …prvním krokem v dělnické revoluci je pozvednutí proletariátu na panující třídu, vydobytí demokracie. Proletariát využije svého politického panství k tomu, aby postupně vyrval buržoazii všechen kapitál, soustředil všechny výrobní nástroje v rukou státu, tj. proletariátu zorganizovaného v panující třídu, a co nejrychleji rozmnožil masu výrobních sil. To se ovšem může stát nejprve jen despotickými zásahy do vlastnického práva a do buržoazních výrobních vztahů, tedy opatřeními, která se zdají ekonomicky nedostatečná a neudržitelná, která však v průběhu hnutí přerůstají sama sebe a jsou nevyhnutelná jako prostředek k převratu v celém způsobu výroby”. K čemu tyto teze vedly, jak vypadá vláda proletariátu a jak vypadá takový převrat v celém způsobu výroby, to jsme zde zažili na vlastní kůži, na rozdíl od pana Jean-ClaudeJunckera. A vzpamatováváme se z toho přes 28 let.

Tedy jaké hodnoty vlastně Marx formuloval a jaká slova k popisu těchto hodnot nalezl? Co vlastně udělal, že i po 200 letech od jeho narození mají mnozí potřebu stavět jeho sochy a obhajvat jeho učení?

Marx vlastně jenom opisoval - od Ricarda, to opisování, to je vlastně zvyk socialitů a komunistů všech barev. A zrovna tak jako Marx chápal a tedy opisoval špatně, navíc ještě k tomu opsanému dodal svou chybnou teorii o nadhodnotě -  tu ovšem prakticky ihned vyvrátila teorií o objektivním pojetí ceny rakouská škola ekonomie. Zrovna tak i dnes různí adademičtí socialisté opisují hlouposti a přidávají k nim ještě větší pitomosti. Marx vymyslel pojem nadhodnota, který je součástí starší a obecnější tzv. pracovní teorie hodnoty. Podle Marxe se na trhu objevil nový druh zboží - pracovní síla. Její schopností je, podle Marxe, vyrábět nadhodnotu. Nadhodnotu definoval jako část zcizené práce, té práce která vytváří rozdíl mezi tržní cenou a hodnotou zboží. Protože však pracovní síla podle Marxe nemá vlastní výrobní prostředky, musí se nabízet vlastníkům firem, tj. kapitalistům a zavedl tak pojem vykořisťování, protože pracovní síla by nemusela tolik pracovat, mohla by si ponechat nadhodnotu, kdyby neživila kapitalistu. Závěr, který z toho učinil byl chybný, protože tvrdil, že: “kapitalismus tak v historické perspektivě vyčerpává možnosti, kde by vytvářel novou nadhodnotu”. Ovšem protože však nedokázal  vyřešit problém zákona rovné míry zisku, který je v rozporu s pracovní teorií nadhodnoty, na níž je postaven I. svazek Kapitálu, Kapitál nikdy nedokončil. 

Kdo to vlastně Marx byl? Revolucionář, povaleč, placený konfident policie. Marx jako svou maturitní práci napsal "Úvaha mladého muže o výběru povolání“ , kde dává moudra jako: „Hlavním rádcem, který musí řídit výběr naší profese, je blahobyt lidstva a naše vlastní zdokonalování. Poté se dal zapsat na universitu v Bonnu, ale trávil tam veškerý svůj čas pitím a souboji. Nasekal hromadu dluhů a nebýt neustálé finanční podpory od rodičů, skončil ve vězení. Za svých studiíí v Bostnu a Berlíně utratil ohromná množství peněz svého bohatého otce. Místo studií trávil nekonečné noci v místním hostinci s ostatními mladými Hegeliánci (Georg Wilhelm Friedrich Hegel). Jeho otec k tomu napsal: „Jako by snad byl boháčem, můj pan syn utratil za jeden rok téměř 700 tolarů navzdory všem dohodám, navzdory všemu využití, zatímco ti nejbohatší utratí méně než 500". Marx nikdy nezískal titul řádným studiem na univerzitách kde studoval, ani v oboru který studoval - právo. Získal jej in absentia, podobně jako mnozí politici u nás, na universitě v Jeně, kdy stačilo zaslat svou disertační práci na téma rozdílu Démokritovy a Epikúrovy přírodní filosofie poštou a doktorský titul byl na světě. 

Byl to Engels,kdo živil Marxe, kdo po smrti Marxova otce splácel jeho dluhy u lichvářů a zástavárnách, kdo mu ze svých peněz zřídil rentu. Marx dokázal utrácet šestinásobek tehdejšího průměrného platu. Jen roku 1844 na něj přátelé z Německa vybrali 1000 tolarů, což odpovídalo např. tříletému příjmu slezského tkalce.  Přesto dokázal neustále dělat dluhy jak na běžícím pásu, byl vyhazován z bytů za neplacení nájmu.

Marxův zvyk z mládí, kterého se již nikdy nezbavil, bylo utrácet peníze jiných lidí. Zde lze tedy vypozorovat zárodky jeho zapálení pro socialisty a komunisty, kteří zrovna tak jako on rádi šilhají do cizích kapes a strašně rádi utrácí cizí peníze. A tak jenom zbývalo vymyslet nějakou teorii, která by tahání peněz z cizích kapes posvěcovala. Marxova teorie, marxismus nikdy nepomohl dělníkům, ale docela dobře živila desítky tisíc různých zapálených akademiků. Tedy alespoň do té doby, dokud opravdu nepřišla opravdová marxistická revoluce a nesmetla je do nějakého Gulagu.

Marx celým svým životem dokazoval, co je typický komunista. Hospodský povaleč, žvanil vymýšlející důvody jak ospravedlnit žítí na úkor druhých, člověk který dokáže jen kušnit a nic víc.

Není tedy vůbec k podivení, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přijel na slavnostní odhalení sochy Karla Marxe a pronesl projev obhajující učení Marxe.  Protože současné vedení EU je prolezlé duchem marximu snad víc, než komunistické vlády minulosti. Neustále totiž šilhá do cizích kapes, hledá jak utratit cizí peníze a zrovna tak jako Marx dokáže sekat dluhy a utrácet víc než je záhodno.